Otázka zda mít či nemít na našem území radar je tady již celkem dlouho. Experti se dohadují, zda bude mít radar nějaké negativní účinky na přírodu či ne, pod jaké zákony budou spadat američtí vojáci apod. Ale tyto otázky, ač je nijak nezpochybňuji jako nelegitimní, jsou v otázce, zda mít či nemít radar, celkem malicherné.
Dle mého tu jde o něco víc. A to o to, zda chceme být součásti slabé demilitarizované Evropy (ano já chci, ale…), a spoléhat se, že náš stát zachrání v případě nebezpečí mezinárodní právo a NATO (které by bylo bez USA desetiprocentní) anebo zda se v rámci této Evropy ještě více svážeme s jediným státem světa, který nám je schopen vojensky zaručit trvalou svobodu. Samozřejmě i USA jsou v NATO, ale přeci jen nikdo neví, jaká bude třeba za 20 let nálada a znechucení v rámci této organizace (hlavně ze strany USA, když vidí jak zbytek Evropy má neakceschopnou armádu a dává do obrany čím dál menší podíl s HDP).
A kdo namítá, že nechce být vazalem nikoho ani USA, tak já mám na tento argument jedinou odpověď či spíše otázku:
Co je lepší? Být vazalem Ruska (po nedávných událostech na Kavkaze je tato varianta v průběhu 30-50 let klidně možná, ať už z vojenského tak ekonomického hlediska), kterému jde jen o své zájmy a nejlepším partnerem je pro něj autoritativní či totalitní režim nebo být vazalem USA (díky základně), pro které je nejlepším partnerem demokratický režim (a tudíž tyto režimy, ač někdy velmi neobratně a tragicky prosazuje)?
Já budu radši pod ochranou USA (ač často s jejími zahraničněpolitickým kroky nesouhlasím) než spoléhat na to, že jsme již v NATO a EU a tak si můžeme žít navěky svobodně a v míru.
A ještě jeden často demagogicky zneužívaný argument: radar je proti Rusku (vždyť to tvrdí i vládní představitelé po válce na Kavkaze) a vyvolá tak další studenou válku.
Nesmysl. Radar není proti Rusku (tzn. aby jakkoliv ohrožoval jeho bezpečnost), ale kvůli Rusku (tzn. „vidíte milý rusové, my máme americký radar na našem území, jsme přímými spojenci USA a tak radši ani nemyslete nato, že by vám mohla projít nějaká okupace, či přítomnost mírotvorných jednotek na našem území “).
Jak se shodlo již mnoho geografů a geopolitiků, střední Evropa nikdy nemůže být „samostatná“ vždy bude ohniskem sporů a moci o vliv v celé Evropě. A na kterou stranu se přidáme my? U mě je odpověď jednoznačná. Západní Evropa selhala (Mnichovský diktát), Rusko, vlastně SSSR se také neosvědčilo a tak zbývá třetí alternativa.
Čili ano, jsem jednoznačně pro radar.
Apropo: musím se pochválit a upozornit na mnou dobře zmíněnou hrozbu války v tomto članku, kde jsem zmiňoval jak křehký může být mír v Evropě (myšleno politicky ne geograficky) ještě před vypuknutím Gruzinsko-Ruské války. Na druhou stranu o tomto "sudu se střelným prachem" se vědělo už dávno, čili nic zas tak objevného jsem nenapsal.
pondělí 22. září 2008
pátek 19. září 2008
Po měsíci
Tak víc jak po měsíci jsem zpět. Tedy ne že bych byl celou dobu někde pryč, ale vždycky, když jsem chtěl napsat nějaký článek tak do toho něco přišlo. Dovolená, prácovní povinnosti, apod.
Za ten měsíc proběhlo hodně událostí, ke kterým jsem chtěl něco napsat, ale teď už se mi do toho moc nechce. Tak třeba válka na Kavkaze, olympijské hry, ekonomická krize v USA… Možná se k tomu někdy vrátím, protože mám v hlavě myšlenky a úvahy, které jsem si chtěl sepsáním ještě utřídit a vyargumentovat. Snad někdy později.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)