Rocky

Opět jsem po nějaké době shlédl první díl Rockyho (mimochodem už jste viděli remake prvního dílu :) ) a opět musím konstatovat, že ten film má stále něco do sebe. Pro Sylvestera Stalloneho to byla životní role. Prostý, ale férový chlap je ztvárněn uvěřitelně a to je možná ten důvod proč je film tak dobrý. Skvěle je zobrazen kontrast mezi Rockym a Apollem Creedem, kdy Apollo je typická namyšlená hvězda (ale v dalších dílech je nám ukázáno, že i to je jen póza před televizními kamerami) a Rocky je prostě chlap z ulice, který nemá co ztratit. Dost dobře si neumím představit někoho jiného v roli Rockyho.

Skvělá je taky hudba , kterou zná snad každý, ale z dnešní mládeže, kteří ji mají jako vyzvánění na mobilu, málo kdo ví, odkud pochází. Prostě Rocky je klasika, a i když je děj celkem primitivní tak aspoň, že si Stallone odpustil nějaký velký happyend.
Mimochodem vyšla i hra Rocky, která nebyla vůbec špatná!

Kouzlo nepoznaného

Možná, že jste to někdy zažili. Má vyjít nějaký herní trhák, vy se strašně těšíte, hltáte všechny informace o hře, sledujete trailery, diskutujete na fórech a pak, když hra konečně vyjde a všude má skvělá hodnocení, tak vás už nemá čím překvapit. Prostě hru dohrajete, je to dobrá hra, ale není tu ten moment překvapení. Proto mám poslední dobou tak rád hry, o kterých se moc nemluví, které moc lidí nehraje nebo se mě osobně nějakým způsobem vyhnuly. Ony jsou ale i tak dobré, jen vyšly ve špatnou dobu nebo prostě nebyly na první pohled moc atraktivní. Ale skvělé na nich je právě to, že nevíte do čeho jdete. Někdy je lepší o hře nic nevědět.

Kdo si vzpomíná na hraní her třeba na Commodoru, kdy člověk strčil kazetu do kazeťáku , čekal půl hodiny a pak teprve zjišťoval cože to má za hru, tak jistě potvrdí, že to bylo v tomto ohledu lepší než dnes, kdy v podstatě o většině her víte jak vypadá, jaké herní principy obsahuje, v jakém prostředí se odehrává a vy si jdete jen nudně odehrát další herní hit. Tím nechci říct, že dnešní hry nemají co nového nabídnout, jen těch informací je někdy až moc a zvědavost se těžko ovládá.

Proč?

K čemu má sloužit můj blog? Nedávno jsem se zamýšlel, proč vlastně tvořit nějaký blog, psát a zveřejňovat své myšlenky a postřehy a došel jsem k jednoduché odpovědi. Prostě proto.

Nemyslím si, že by mé články mohly zaujmout velké množství čtenářů, ani že bych rozvířil vášnivou diskuzi, ale holt mám někdy chuť něco jen tak sepsat tak proč nevyužít této možnosti....