Sladkosti socialismu

Ne, skutečně nebudu psát o výdobytcích socialistické společnosti a jejich výhodách oproti kapitalistickému zřízení, jak by název článku mohl evokovat, aspoň ne teď.

Chci trochu zavzpomínat na socialistické sladkosti a to doslova. Dnes je výběr sladkostí v obchodech skutečně velký, působí u nás nadnárodní firmy a dováží se sladkosti z většiny evropských „čokoládových“ velmocí. Přesto mně chybí minimálně dvě sladkosti.

První byl oplatek, který se jmenoval Vanda. Byla to tyčinka, která se prodávala ve stříbrném obalu, chuťově něco podobného jako dnšní Siesta, ale lepší. Po revoluci se ještě nějakou dobu prodávala, ale poté z obchodů vymizela.

Druhou sladkostí byla čokoláda, která neměla ani název, byla to prostě Svetlana pochútka. Jak už název napovídá, byla to bílá čokoláda, ale chuťově byla úplně jinde než dnešní bílé čokolády. Byla jemná a nebyla především tak sladká jako ty dnešní. V podstatě to možná ani nebyla přímo bílá čokoláda, ale spíše velmi světlá čokoláda (měla spíše okrovo-šedou barvu).
Jelikož jsem člověk sbíravý a již odmala jsem sbíral nejrůznější věci jako krabičky od sirek, plechovky a i obaly od čokolád, tak se mi podařilo od této čokolády najít obal . Od Vandy bohužel ne.

Ještě jsem vyfotil několik pochoutek, které byly na přelomu 90.let oblíbené. Ve směru hodinových ručiček: výborné oplatky Koukou roukou, dřusy Tropico, klasická čokoláda Orion a tuzexové čokolády Fever.

Sakra ta bílá čokoláda mně ale chybí nejvíc, byla skutečně výborná. Zatracená revoluce.