Intro je u her něco, na co se vždy podívám jen při spuštění hry a nikdy více. Ovšem i tak ho někdy přeskočím, pokud je moc zdlouhavé nebo ukecané. Některá intra se mi ovšem líbí. Mají náboj, atmosféru a nebo jsou výborně technicky provedena. Takovými příklady mohou být např.Onimusha 3 nebo Killzone. I v tomto případě je ale stačí vidět jednou, max. dvakrát.
Jediné intro, které jsem sledoval téměř vždy (aspoň jeho první polovinu) při spuštění hry pochází z hry Soul blade, předchůdci jedné z nejlépe hodnocených bojovek v historii - Soul calibru. Vždycky se mi líbila hudba a představování jednotlivých bojovníků ačkoliv to není nic technicky výjmečného.
Samotná hra je dle mně nejlepší bojovkou na PSX a to za sebou nechává i legendárního Tekkena. Především režim edge master mod byl pro mě v té době jednoznačně nejzábavnější a strávil jsem při něm nejvíce času. Nevím proč, ale Soul calibur 2, kterého jsem později také hrál, a podle všeho byl ještě lepší, mně už nikdy tak nechytl jako právě Soul blade.
Pro mě jednoznačně jedna z legend playstationu.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat